Němé vůně podzimu

3. listopadu 2006 v 20:22 | přeložil Jakub Kostelník |  Paul Celan
Fuga smrti

Černé mléko rána pijeme za soumraku
Pijeme tě za poledne a pijeme tě po nocích
Pijeme a pijeme
Hrabeme hrob v nebi tam neleží úzkost
Muž bydlí v domě pohrává si s hady a píše
když padá noc domů tvé sluneční vlasy Margaret
Upíše se a vyjde před dům za kanonády hvězd
zapíská na své psy
Zapíská na své Židy ať hrabou hrob v zemi
A velí tancujte hrajte

Černé mléko rána pijeme po nocích
Pijeme tě po ránu za poledne za soumraku
Pijeme a pijeme
Muž bydlí v domě pohrává si s hady a píše
když padá noc domů tvé sluneční vlasy Margaret
Tvé zpopelněné vlasy Sulamit v nebi
hrabeme hrob tam neleží úzkost

Řve hrabte hlouběji hlínu
a jiní tancují hrají
Hmátne po železe za řemenem kmitne jím
má nebeské oči
Hrabte hlouběji
a jiní tancují hrají

Černé mléko rána pijeme po nocích
Pijeme tě za poledne po ránu za soumraku
Pijeme a pijeme
Muž bydlí v domě tvé sluneční vlasy Margaret
tvé zpopelněné vlasy Sulamit pohrává si s hady

Řve hrajte sladce smrt
Smrt je domova kat
Řve hrajte hlouběji a pak vyletíte komínem
V nebi máte hrob tam neleží úzkost

Černé mléko rána pijeme po nocích
Pijeme tě za poledne smrt je machr z Němec
Pijeme tě za soumraku po ránu
Pijeme a pijeme
Smrt je machr z Němec má nebeské oči
Trefí tě kulkou trefí tě hned
Muž bydlí v domě tvé sluneční vlasy Margaret
Poštve na nás své psy
Rozdává nebeské hroby
Pohrává si s hady a sní že smrt je machr z Němec

Tvé sluneční vlasy Margaret
tvé zpopelnělé vlasy Sulamit



* * *

Němé vůně podzimu
Květy hvězd
jsou polámány chůzí mezi propastmi
a vyměníš svou paměť
za bolest

Pomalu se tmí
A cizí prohry jdou proti tobě



Bretaňská pláž

Sesbíráno je, co jsme viděli
k rozloučení
a loučení nocí na břeh vyvržených dní.
Písek který proletěl
a vřes je se svou rzí.
Svět který jsme viděli
dávno není
a to zamrzí.



V Egyptě

Měla bys do očí cizinci říci: Buď jak voda.
Ať se voda nepořeže o led.
Měla bys ji hledat jemu na očích.
Měla bys na něj z vody volat: Ruth! Noemi! Miriam!
Měla bys ji zdobit, když s ním spíš.
Měla bys ji zdobit nebeskými vlasy.
Měla bys říci Ruth, Noemi a Miriam:
Jen pro sebe jej mám!
Měla bys ji zdobit očím nejhezčím
Měla bys ji zdobit s bolestí Ruth, Miriam a Noemi.
Měla bys říci cizinci:
Podívej, spím s nimi!



Také dnes večer

Voda v mořích
je dávný sníh
Kvete led
v koších
jež k městu neseš

Písek prosít
Vždyť růže lže
Prosit o cit
v poslední hodinu
a také dnes večer


Vidíme tě

Vidíme tě, nebe, vidíme
Po letech nezbylo nic
z lidských hrůz a z neštovic
Nebe
Letíš snem
mimo zem
a nestačí ti věčnost

Vidíme tě, hlíno, vidíme
Hlíno hlín
Jsi plná duší
Slunce stíná stín
a čas za nás pálí most


Vím

A ty, také ty - :
Jsi zakuklen.
Jak vše v noci zvážené dnem.

To vanutí a lety kolem:
slyším - ale nevidím je!

A ty,
jak vše hoblované dnem:
jsi zakuklen.

A oči, jež tě hledají.
A mé oko je níž
blíž tím ublížíš.

Mít nit, jež tě opřádá tmou.
To pozdní, pozdní světlo.
Vím: vlákna se lesknou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.